• Purelife Praha

Proč jsem se rozhodla pro čistou stravu?


Čistá strava rozšiřuje můj pohled na svět.


Narodila jsem se v Číně v 80. letech, deset let poté, co Čína zahájila proces reformace a zpřístupnění. 80. léta byla počátkem ekonomického růstu. Tehdy bylo luxusem mít doma televizi. Jako většina dětí jsem si přála kalhoty od slavné sportovní značky Adidas. Když jsem chodila na střední školu, mým přáním bylo odjet do zahraničí studovat, vydělat peníze a stát se úspěšnou, protože lidé věřili, že vědomosti dokáží změnit jejich osud, v západním světě existují vědomosti, které dokáží člověka udělat úspěšným a změnit jeho osud. V té době jsem svět vnímala jako místo, kde se vydělávají peníze, dosahuje se úspěchů a získávají se znalosti, reputace a požitky.


A proto jsem odjela do Itálie studovat na univerzitě. Získala jsem magisterský titul ze statistiky a pojistné matematiky - jednoho ze tří nejvýdělečnějších oborů. Ve stejnou dobu jsem dodělala i další titul v neziskové ekonomice, oboru, který mě nenaučil, jak vydělávat, ale jak přispívat ostatním nebo společnosti. Není to trochu rozporuplné?

Ať už v Číně nebo v Itálii, začala jsem si všímat, že někteří úspěšní, bohatí a erudovaní lidé jsou vystresovaní nebo ne tak šťastní, jak si většina lidí myslí, a že čelí svým vlastním problémům. Zdá se, že život každého je jiný, ale ve skutečnosti lidé pouze opakují tu stejnou rutinu: studovat, pracovat, oženit nebo vdát se, mít děti, budovat kariéru, zestárnout a nakonec umřít. Pokud je tohle jediným způsobem, jak žít náš život, co je potom hodnotou a smyslem lidského bytí?

Možná to je důvodem, proč jsem si podvědomě vybrala studovat neziskovou ekonomii. Zjistila jsem, že vlastnictví hodnotných majetků není cílem života. Od té doby jsem viděla svět jako místo, kde lidé hledají cestu, jak různými způsoby objevit svou hodnotu života skrze kariéru, rodinu, bohatství, náboženství, charitu, atd.


Jednoho dne jsem potkala dvě ženy, které mi pověděly o čisté stravě. Když jsem objevila hluboké souvislosti týkající se čisté stravy, změnila jsem svou stravování. Pochopila jsem, že lidský život má tři stádia: přežití, živobytí a život. Přežití je finanční záležitostí - jak získat dostatek prostředků. Vydělávat na živobytí je záležitostí moudrosti - jak mít kvalitní živobytí, jak vybalancovat rodinný a pracovní život a jak mít lepší vztahy s lidmi kolem nás. Život je otázkou nalezení odpovědí - kdo jsme, co je smysl života, odkud pocházíme, kam jdeme atd.


Začala jsem si vážit úsilí jiných lidí, které jsem dříve brala jako samozřejmost. Vidím každého jako živou bytost nebo stvoření, které má emoce a duši, ne jako nástroj nebo most k mému vlastnímu prospěchu. Začala jsem si vážit dobrých vlastností lidských bytostí jako je soucit, důvěryhodnost, spravedlivost, laskavost, moudrost, o nichž jsem si myslela, že jsou k ničemu z hlediska vydělávání peněz.


Začala jsem mít sama sebe ráda, místo oddávání se svým tužbám. Stala jsem se disciplinovanější a držím se daleko od negativních věcí, včetně jídla, protože chápu, že jídlo je počátečním bodem lásky k ostatním. Teď vidím svět jako místo k vyjasnění lidské záře.


Na závěr bych ráda sdílela inspirativní příběh o rybáři a podnikateli.

Jednoho dne se podnikatel posadil na pláži v malé brazilské vesničce. Seděl a kochal se výhledem, když si všiml rybáře, jak vesluje na malé lodi ke břehu s několika velkými rybami v síti. Podnikatel byl ohromen a zeptal se rybáře: "Jak dlouho ti trvá nachytat tolik ryb?"

Rybář odpověděl: "Ále, jen chvilku."

"Tak proč nezůstaneš na moři déle a nenachytáš jich více?" podivil se podnikatel.

"Tohle množství je dostatečné pro uživení celé mojí rodiny," řekl rybář.

Podnikatel se zeptal: "A co pak tedy celý den děláš?"

"Obvykle vstanu brzy ráno, jdu na ryby, pak se vrátím a hraji si se svými dětmi. Odpoledne si dáme se ženou šlofíka a večer jdu s kamarády do vesnice na drink - hrajeme na kytaru, zpíváme a protancujeme noc."

Podnikatel měl pro rybáře návrh.


"Mám doktorát z obchodního managementu. Mohl bych ti pomoci stát se úspěšnějším. Ode dneška bys měl na moři strávit více času a pokusit se nachytat co nejvíce ryb a prodat je na trhu. Až bys našetřil dostatek peněz, mohl by sis pořídit větší loď a ulovit ještě více ryb. Brzy by sis mohl dovolit nakoupit několik lodí, založit vlastní společnost, továrnu na rybí konzervy a prodejní síť. Tou dobou by ses mohl odstěhovat z této vesnice do Sao Paula, kde bys otevřel centrálu, která by řídila tvé další pobočky."


Rybář se zeptal: "A pak?"

Podnikatel si srdečně zasmál, "Poté bys mohl žít jako král ve svém vlastním domě, a až by nastal správný čas, začal bys obchodovat se svými akciemi a brázdit vody burzy. Byl bys bohatý."

Rybář odvětil: "A pak?"

Podnikatel řekl: "Potom bys mohl konečně jít do důchodu, koupit si dům v rybářské vesničce, vstávat brzy ráno, zajít si na ryby, vrátit se domu a hrát si se svými dětmi, dát si po obědě příjemný šlofík s manželkou a večer zajít s kamarády na drink, hrát na kytaru, zpívat a protančit noc!"

Rybář byl zmatený: "Není to přesně to, co dělám už teď?"


Čím jste zaneprázdněni? Stojí to za váš čas, energii a život? Přemýšleli jste o tom někdy?


Děkujeme za přečtení!

Purelifepraha

14 zobrazení

420775277788

©2018 by Purelifepraha. Proudly created with Wix.com